Tenerife je španělský ostrov, největší ze sedmi Kanárských ostrovů v Atlantském oceánu. Stejně jako celé souostroví Tenerife náleží z geopolitického hlediska k Evropě, ale geograficky je součástí afrického regionu. Leží přibližně 320 km od pobřeží Maroka v ostrovní oblasti Makaronézie, jeho rozloha je 2 034 km². Na ostrově žije téměř 900 000 obyvatel, je tedy nejvíce obydleným ostrovem Španělska. Topografickou dominantou ostrova je nejvyšší hora Španělska Pico de Teide s nadmořskou výškou 3 718 m.

Santa Cruz de Tenerife je druhým největším městem celého souostroví a zároveň hlavním městem ostrovů a sídlem vlády. Druhým hlavním městem je Las Palmas de Gran Canaria, v němž sídlí některé vládní instituce, parlament a ministři. Společně s blízkými ostrovy La Palma, La Gomera a El Hierro tvoří provincii Santa Cruz de Tenerife. Na ostrově se nachází Univerzita La Laguna založená v roce 1792. Z územně-administrativního hlediska sestává ostrov z 31 obcí.

Hlavní centrum turistického ruchu s řadou letovisek a hotelovými komplexy se nachází na jihu ostrova. Zatímco sever je spíše skalnatý, pobřeží na jihu tvoří písečné pláže (písek byl převážně dovezen ze Sahary).

Střed ostrova je hornatý, nachází se zde řada výhledů na krásnou krajinu. Na severu se nachází města La Orotava, Puerto de la Cruz, Icod de los Vinos, San Cristóbal de La Laguna (světové dědictví UNESCO, velmi známá je zdejší katedrála Panny Marie Pomocné) a hlavní město Santa Cruz de Tenerife. Mezi hlavní turistické zajímavostí tohoto města patří Auditorio de Tenerife, Plaza de España a Parque García Sanabria.

Turisty nejnavštěvovanějšími letovisky na jihu ostrova jsou Los Cristianos, El Médano a Las Galletas. Významné je i město Candelaria, které je hlavním poutním místem celého souostroví, kde uctívají obraz Panně Marii Candelárské, patronky Kanárských ostrovů. Obraz Panny Marie byl nalezen domorodými Guanči ještě před příchodem Španělů. Současný obraz je replikou předchozího, který zmizel v bouři. Obraz se nachází v bazilice Panny Marie.

Na Tenerife se nachází 43 chráněných území, která pokrývají 48,5% rozlohy ostrova. Nejrozlehlejšími chráněnými oblastmi jsou parque nacional del Teide (189,90 km²) a parque natural de la Corona Forestal (466,13 km²) v centrální části, parque rural de Anaga (144,18 km²) na severovýchodě a parque rural de Teno (80,63 km²) na západě ostrova.

O jedinečnosti přírody Kanárských ostrovů svědčí fakt, že tady najdete 4 ze 13 španělských národních parků. Jedná se o parky Timanfaya na Lanzarote, Teide na Tenerife, Caldera de Taburiente na La Palma a Garajonay na La Gomera.

Kromě typické středomořské vegetace jako citrusy, fíky, olivy, ibišky či eukalypty rostou na ostrovech i subtropické rostliny. Daří se tady cukrové třtině, kávovníku, mangu, avokádu nebo agáve. Typické jsou různé endemické rostliny, sto druhů nespatříte nikde jinde na světě. Pro botaniky je skutečný ráj zejména Tenerife, řadu vzácných květin můžete vidět i v místních botanických zahradách.

Kanárské ostrovy jsou domovem různých druhů ptáků, plazů a plazů. Spatřit lze kupříkladu datla velkého, červenku, pěnkavu a samozřejmě kanárky. Z obratlovců uvidíte nejčastěji ještěrky. V národních parcích žijí uměle vysazení mufloni, na loukách se pasou koně, krávy, kozy a další hospodářská zvířata. Pod mořskou hladinou lze pozorovat želvy karety, rejnoky, tuňáky, delfíny i jiné ryby.

Už ve starověkém Egyptě se objevují zprávy o rajských ostrovech na konci světa. První obyvatelé museli k ostrovům připlout na člunech někdy ve 3. století před naším letopočtem. Dodnes je ale záhadou jak. Žádné pozůstaky plavidel z té doby se totiž nikdy nenašly.

Původní obyvatelé Tenerife se nazývali Guančové. Když na ostrovy dopluli v 15. století Španělé, setkali se tu s lidmi na úrovni doby neolitu. Všechny předměty si vyráběli sami ze dřeva, kostí, hlíny a kamene. Obzvlášť krásné byly jejich ručně dělané nádoby. Ve středověku navštívilo Tenerife mnoho expedic. V roce 1494 vstoupili na ostrov Španělé. V průběhu následujícího století si podmanili všechny Kanárské ostrovy včetně Tenerife. Na konci 16. století přežilo boje sotva tisíc původních obyvatel. Z Tenerife se postupně stalo útočiště pro otrokáře.

Začátkem 18. století opustilo ostrov kvůli špatné hospodářské situaci mnoho obyvatel. Většina odjela do Latinské Ameriky, avšak část z nich se později vrátila.

V 19. století bylo hlavním zdrojem obživy ostrovanů pěstování vinné révy a banánů, ve 20. století ještě rybolov. Teprve rozvoj cestovního ruchu ale udělal z ostrova v 80. letech prosperující kraj.